Česká reprezentace se ve dnech 25.9. – 4.10.2016  vypravila do hlavního města Peru – Limy, aby se zde zúčastnila 10. mistrovství světa v Taekwondo WTF v poomsae, technických sestavách, které se konalo ve dnech 29.9. – 2.10. Soutěžilo rekordních 760 sportovců z 55 zemí.

Již celý první den se závodilo a ve večerních hodinách proběhlo slavnostní zahájení mistrovství.

Cvičilo se na třech plochách od brzkého rána do pozdních hodin, u každé plochy rozhodovalo 7 rozhodčích a sestavy zabírala kamera, díky nimž bylo možné na internetu sledovat online výkony všech závodníků (nutno podotknout, že mezi Limou a Prahou je sedmihodinový časový posun).

Samotné závody

V pátek (2. den MS) soutěžil první český závodník Ondřej Havlíček z pražského Sejongu v kategorii Senioři II tzv. k.o. systémem, to znamená, že závodníkům je vylosován soupeř a pokaždé lepší z nich postupuje do dalšího kola (může se tedy stát, že člověk vypadne v prvním kole s budoucím vítězem, přičemž by bodově mohl být na medailových pozicích, kam by se mohl dostat systémem postupu na základě bodového hodnocení). Ondra porazil závodníka z Macau, tímto jako první Čech prošel do dalšího kola na MS v poomsae. V druhém kole podlehl Filipínci, jenž obsadil cekové 1. místo (jak v jednotlivcích, tak i v týmech - trojicích).

V sobotu se na tatami v kategorii Senior I postavil Vu Viet Anh také z pražského Sejongu. Soutěžil stejným systémem a dokonce narazil na soupeře ze stejné země - Macau, kterého porazil a jako druhý Čech postoupil do 2. kola, v němž nad ním zvítězil Íránec, který obsadil celkové 3. místo.

Také v sobotu v kategorii Juniorky týmy jsme na řadu přišly i my, tedy Adéla Kaplanová, Simona Kálalová a Nicola Zimová. Umístily jsme se v konkurenci 16 týmů na devátém - nepopulárním prvním nepostupovém místě do finále. Porazily jsmefinále ale mnoho evropských i světových týmů a výsledek považujeme za úspěšný.

V neděli (poslední den MS) v Juniorkách vstoupila do závodu naše poslední česká naděje Simona Kálalová, která měla velmi nabitou kategorii, v níž se soutěžilo klasickým bodovacím systémem ve dvou skupinách (po 17), z nichž se postupovalo dále. Simča v sestavě zaváhala, což v takovémto závodě stačí, aby se už dále nedostala. Nutno říct, že se potýkala s nachlazením po celý pobyt a los na sestavy mohl být příznivější. Ale takový už je sport!

Byli jsme svědky fascinujícího sportovního zážitku v semifinálovém kole kategorie Senioři I, kdy si Filipínec při cvičení první mistrovské sestavy Koryo při kopu Yopchagi nešťastně došlápl, následkem čeho si vymknul kotník, zpřetrhal vazy a sesunul se k zemi (halou se pronesl silný zvuk křupnutí vypovídající o intenzitě zranění). Přesto se dokázal postavit na nohy a sestavu dokončit. Poté upadl, již nebyl schopen vstát a musel být odnesen na nosítkách. Tento výkon byl odměněn obrovským aplausem, větší na celém mistrovství nikdo jiný neměl!

Naše fungování v Limě

Byli jsme ubytováni v hotelu vzdáleném asi 20 minut autem od sportovní haly. Měli jsme zajištěnou jen snídani, na obědy a večeře jsme dojížděli do centra  za využití místního taxi (bus a metro nám nebylo doporučeno), které vždy vyjednávala Nici, jediná z nás mluvící španělsky, ceny za taxi byly smluvní. Ovšem jízda Limou, není to, na co je zvyklý Evropan, je to spíše CRAZY, jak nám jednou řekl taxikář. Kdo troubí, ten jede, prostě jede, zapomeňte na přednost chodců či silniční pravidla. Nakonec jde o zvyk.

Ve volné chvíli jsme si rychle prošli centrum města a také jsme se podívali k oceánu (vzdálený asi jen 15 minut od hotelu).

Všichni jsme dostali příležitost prožít atmosféru vrcholného sportovního svátku a při té příležitosti i běžného života v peruánské Limě v Jižní Americe a za to jsme velmi rádi, vážíme si toho a českému svazu moc děkujeme!

Autor článku: Adéla Kaplanová